O knize: 2019 / Kniha je věnována historii budování běloruského státu v kontextu sovětsko-polské konfrontace v letech 1918– 1921. V období od Brest-Litevské mírové konference do podpisu sovětsko-polské mírové smlouvy v roce 1921 byly na běloruských územích postupně vyhlašovány státní útvary: Běloruská lidová republika, Litevsko-běloruská sovětská republika, BSSR. Polsko se také pokusilo realizovat svůj scénář obnovení unie litevsko-běloruského státu a následně vytvoření běloruské autonomie. Kniha objasňuje motivy rozhodnutí RSFSR a Polska o územních a národních problémech v regionu. Byla provedena analýza postojů hlavních politických sil Běloruska k osudu běloruských zemí v podmínkách rozdělení regionu, forem účasti běloruských politických skupin na určování osudu jejich vlasti. Jaké faktory ovlivnily územní nároky Polska na RSFSR v první fázi polsko-sovětského konfliktu v únoru 1919 - dubnu 1920? Jak byl běloruský problém vyřešen během sovětsko-litevské a sovětsko-polské mírové konference v letech 1920–1921? Hesla národního sebeurčení se stala pouze zástěrkou pro střet zájmů obou mocností, což mělo dalekosáhlé důsledky pro region, který se ocitl na křižovatce Versailles a sovětských bezpečnostních systémů..